Sezóna 2015/2016

ROZHOVOR PO KONCERTĚ – NA KUS ŘEČI BEZ STRACHU A KŘEČI

David Kříž /1985/ – zpěvák, režisér, skladatel, textař, pedagog, je významnou osobností města Rousínova. Spoluzakladatel úspěšné koncertní revue „A co Vy, pane kolego?!“, nové divadelní platformy Divadlo 2-15 v Brně, pedagog Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, je mj. držitelem ceny Nadace Leoše Janáčka  pro rok 2015, kterou obdržel za ojedinělou tvorbu pro děti a dospívající mládež.  Za posledních deset let spolupracoval v rámci Rousínova se všemi hudebními tělesy působícími ve městě. Je spoluzakladatelem obnovené tradice školních akademií ZŠ Rousínov, zakladatelem D.A.V.A – Divadelního a výtvarného ansámblu, který se z lokálního tělesa čítajícího deset herců rozrostl na soubor čítající šedesát pět členů, hrajících nejen v Rousínově, ale i širokém okolí. V letech 2010 – 2014 byl David Kříž zvolen do Zastupitelstva města. V pátek 11. prosince 2015 se v 18h ve Velkém sále Záložny uskutečnil koncert nesoucí název „Na kus řeči…bez strachu a křeči…“ Za účasti žáků, kolegů, známých, předních představitelů města Rousínova i jeho významných institucí, se na jevišti po delší době David Kříž představil jako sólový zpěvák. Po skončení koncertu se vytvořila dlouhá řada gratulantů, kteří kromě jeho pěveckého projevu ocenili skromnost a pokoru, s jakou vzpomínal na své zážitky a osoby, které poznal a potkal. Koncert byl věnován oslavě jeho třicátých narozenin a závěr se nesl v duchu loučení. Po koncertě jsme se ho zeptali na několik otázek.

Čím je pro Tebe Rousínov?

Je to místo, ve kterém mám část ze svých rodových kořenů. Je to místo, ve kterém jsem vyrůstal, chodil do školy, místo kde mám u svých rodičů a široké rodiny zázemí. Znám ho jak ze vzpomínek svých rodičů a prarodičů, tak svýma dětskýma  a dospívajícíma očima, až po zastupitele. Mohu říci, že každý pohled má něco do sebe. 

Čím je pro Tebe D.A.V.A?

Je to dítko, které směle roste a má stále více přátel. Je to mladická nerozvážnost, která nám přináší tolik radosti. Je to divadelní rodina. Nejen malí školáci mají pocit, že je zde v Rousínově už strašně dlouho. Je to ale teprve dvanáct let, co jsme ho založili.

Proč tedy soubor opouštíš?

Soubor D.A.V.A neopouštím. To asi ani nejde.J Nicméně si myslím, že je nutné dát prostor novým tvůrcům, novým myšlenkám. Zvláště v posledních letech chrlí D.A.V.A dvě až tři divadelní premiéry ročně a to už je na jednu osobu příliš, vzhledem ktomu, že jich musím absolvovat dalších pět až šest mimo Rousínov. Jsem rád, že se podařilo pro D.A.V.Ácké snažení získat novou mladou režisérku slečnu Kristýnu Kopřivovou, která studuje na Hudební fakultě JAMU v Brně stejný obor, jaký jsem studoval já – tedy obor operní režie. Zároveň jsem doufal, že na post režie doroste někdo z kmenových herců souboru. Podařilo se! A jsem rád, že je to právě Jakub Libánek, který se chce vrhnout do režie.

A co tedy budeš dělat nyní v D.A.V.Ě ty?

Zůstává mi post uměleckého vedoucího souboru – tedy zajištění chodu souboru po umělecké stránce. Ono té práce není málo a občas se předseda Jiří Hýzl pěkně naběhá, aby všechno klapalo. Je úžasně trpělivý a ještě trpělivější je jeho manželka – paní předsedová.J V letošní sezóně ještě odehraji s mladšími D.A.V.Áky představení Královna Sněhu a staršími potom v červnu nové muzikálové představení a pak už se budu těšit spolu s dalšími diváky, čím nás herci pod vedením Kristýnky a Jakuba překvapí a potěší.

Čili ono závěrečné loučení nebylo úplně loučením?

Jak to pojmenovat. Pomyslným loučením koncert skutečně byl. Na jevišti Záložny jsem stál poprvé před dvaceti čtyřmi lety. Od té doby potom mnohokrát do roka. Jak se přiblížil onen třicátý rok, objevilo se v mém životě několik změn. Od roku 2016 již nebudu občanem Rousínova, protože jsem se odstěhoval do Brna. Práce s D.A.V.OU  se omezuje. V rámci Rousínova se však hodlám i nadále věnovat výchově dětí v místí Základní umělecké škole, kde již devátým rokem vyučuji. Nicméně práce po ČR přibývá a proto se nyní budu věnovat více jí.

Takže Tě budeme vídat v Rousínově méně a méně?

V rámci Rousínova se určitě uvidíme na představeních souboru D.A.V.A a koncertech ZUŠ. Podobný pěvecký koncert, jako byl nynější, je však plánován pouze jedenkrát do roka na období Vánoc. Tam se budu těšit, že se budeme tradičně potkávat. Jinak se na diváky a posluchače budeme těšit v našich projektech například v Brně, které není od Rousínova vůbec daleko.

Co bys popřál D.A.V.Ě do budoucna?

Aby byli D.A.V.Áci stále partou, ve které se setkávají lidé za učelem potěšit, pobavit, poučit nejen diváky, ale i sebe. Aby dělali daváci čest nejen svému jménu, ale také Rousínovu, který byl vždy plný zajímavých divadelních počinů. A samozřejmě plné sály nadšených diváků.

Co bys popřál Rousínovu?

To je těžká otázka. Jak jsem říkal v úvodu, znám Rousínov od dětského pohledu, přes pohled zastupitele až po možnost srovnání s jinými městy z pohledu hudebníka. Rousínov má velkou výhodu, že v jeho vedení stáli a stojí zajímavé osobnosti – ať už to byl bývalý starosta Ing. František Havíř, tak současný Ing. Jiří Lukášek. Město se rozvíjí, vyvíjí, má velkou výhodu v blízkosti Brna. Zároveň hrozí jedno velké nebezpečí. Bylo by mi líto, když by se Rousínov stal pouze satelitem osob dojíždějících do Brna. Proto bych Rousínovu přál, aby byl městem srdečným, přátelským a živým. Aby se na sebe lidé usmívali, aby se lidé uměli pozdravit a setkat se. Přeji mu co nejméně „remcalů“ a co nejvíce akčních lidí, kteří budou muzicírovat, sportovat, kteří třeba vysadí pěkné květiny, které budou těšit spoluobčany na procházkách, prostě mnoho těch úžasných duší města – jako jsou třeba pan Karel Lochman, paní Zdeňka Trněná, paní Magda Rothkögelová v Rousínově, Dobruška Flösslerová v Čechyni, Dobroslava Mezihoráková ve Slavíkovicích, nebo úžasní rodiče Křížovi, kteří sponzorovali první představení souboru D.A.V.A nebo právě Jiří Hýzl, který zvládá jak sportovní, tak umělecké aktivity,  lidé, jakými byl panové varhaník Kopřiva, zpěvák Chromý, Havíř, nebo fotbalista Květoslav Kříž, nebo nedávno zesnulá p. uč. Dobroslava Bubeníková a mnoho dalších, kteří přispěli a přispějí k tomu, aby byl Rousínov stále tak kouzelný, jak ho znám já. A Rousínov takový je a doufám, že bude i nadále.

Ptal se: Jan Žáček